ivan888

adam a eva

Usnul Adam, jednou v ráji na nebeské rotundě,
přitom přelíbezném spaní, zdálo se mu o kundě.
Viděl vonné ženy nahé, archanděla s kulema,
navíc se mu zalíbily svůdné ženy s kundama!
Adam ze sna probuzený, andělé to viděli,
vocas mu stál jako píka, kulky měl až v prdeli!
želelo se pánu bohu, ubohého Adama,
tak mu poslal na zem Evu s kundou mezi nohama.
Sedí Eva na pařezu, není ještě mrdaná,
drží kundu na řetězu, jako cikán berana.
Adam s Evou běží honem, do městečka Ericha,
Evě pak za každým rohem v kundě pěkně zamíchá.

Podívá se Adam zblízka na božské to stvoření,
pustil kundu ze řetízku a mrdal až do omdlení!
Adam jedl každodeně samé hoké sardele,
přitom prcal tak udatně ,až mu šel kouř z prdele!
Adam prcal, cucal , kousal v sanicích mu praskalo,
nemoh si to vynachválit ,jak to pěkně mlaskalo!
Lidé ze všech světa dílů na ten párek koukají,
proto všichni bez rozdílů až do smrti mrdají.
Mladí ty si zamrdají v přírodě i v posteli,
my staří jsme už preprcaný, škrábem se jen v prdeli!
Jim stačí když ve svém věku, porádně se nažerou,
a na mrdačku se z vysoka s odpuštěním vyserou!!!

Gazda a služka V jednom statku času toho,
Bylo práce velmi mnoho.
Žil tu gazda, vdovec mladý,
Zcela sám ač neměl vady.

Unaven se vracel z pole,
Nadával sám sobě vole.
Proč tu musím dřít tak sám,
Služku sobě vyhledám.

Našel brzy služku čilou,
Pracovitou, hezkou, milou.
Liboval si gazda sladce,
Je to jak v pohádce.

Služka vaří, pece, šije,
A také si dobře žije.
Inu kde Bůh hospodaří,
Tam se lidem dobře daří.

Služka byla ještě panna,
Krásná dívka jménem Anna.
Šestnáct let jí letos bylo,
Ženství se v ní probudilo.

V komůrce své nahá spává,
Letní noci vychutnává.
Ráno k oknu přistupuje,
Celičká se protahuje.

Pak svá modra kukadla,
Upíra do zrcadla.
Prohlíží se celá nahá,
Na své tělo tajně sahá.

Pevná stehna, hýždě, boky,
Pak udělá dva, tři kroky.
Těsně k zrcadlu si stoupne,
A z lehounka se zhoupne.

Pod bříškem si chloupky hladí,
Jejich husté stromořadí.
Nač mám tuhle díru v těle,
Sousedící u prdele?

Divně ji to vrtá hlavou,
Když tam hrabe rukou pravou.
Srdce při tom silně buší,
Záhadu v tom nějakou tuší.

Ach Bože ten čas letí,
To je hodin jako smetí.
Myje, češe, oblíká se,
Ven z okénka podívá se.

Spatří gazdu na dvorku,
Jak se hrabe v rozkroku.
Mocně prdnul, rozkročil se,
Velký ocas objevil se.

Jaká krásná podívaná,
Říká sobě panna Anna.
Kulí svoje velké oči,
Jak si gazda pěkně močí.

Když se řádně vymočil,
Otřepal ho, zastrčil.
Co jen to ten gazda má,
Velice ji zajímá.

Proto její panenství,
Je to zatím tajemství.
Zvědavost ji nutí dále,
Vypátrati všechny taje.

Přestože byl dlouho vdovec,
Na ženy však nebyl sobec.
A když se mu ztopořil,
Občas si ho vyhonil.

Jednou večer když šel spát,
Chtělo se mu hodně chcát.
Hospodáři chcete-li,
Dám vám nočník k posteli.

Říká dívka chvějící,
Hrnec v ruce držící.
Hospodáři chcete-li,
Dám vám nočník k posteli.

Služka chvíli v sladké muce,
Hrnec se jí třese v ruce.
Nemůže se dočkati,
Až pán začne čůrati.

Když rozepjal dva knoflíky,
U poklopce převeliký
Ocas jako mořský had,
Přes okraj hrnce mu spad.

Jaká slast to dívku jímá,
Když mu ocas v ruce třímá.
Oheň v rozkroku ji plane,
Tuší že se něco stane.

Když se vychcal, vzdech si,
Pousmál se hezky.
A jak muži přemnozí,
Sáhl jí hned na kozy.

Jakou hezkou věc to máte,
Co všechno s ní děláváte.
Dovolte mi ještě chvilku,
Budu hladit každou žilku.

Pod ocasem pytel velký,
Utkvěl náhle v rukou selky.
Kol do kola všeho toho.
Černých chlupů velmi mnoho.

Jak tak hladí, ocas stoupá,
Anička mu pytel houpá.
Svět je ale divný přec,
Že já neznám tuto věc.

Víš Aničko moje milá,
Ty ses s dírou narodila.
Do té patří tenhle skvost,
Tobě i mě pro radost.

A ty tvoje tvrdá prsa,
Každý mužský rád omlsá.
Že ti nelžu uvidíš,
Až tu ocas ucítíš.

Položil ji na své lože,
Služka křičí "BOŽE, BOŽE",
Neboj se, už za moment,
Ucítíš ten inštrument.

Uvidíš to bude žrádlo,
Napřed ale sundej prádlo.
Ať už máš ty kozy venku,
Rychle zahoď podprsenku.

Kalhotky ji gazda stáhl,
A hned mezi stehna sáhl.
Napřed míval na zvyku,
Použit svého jazyku.

A pak vsunul hlavu níže,
Už jí jazyk kundu líže.
Pak cumlal poštěváčka,
Anča líbala mu ptáčka.

Jak tak lízal rychle z vrchu,
Uvízly mu chlupy v krku.
Prskal jako vzteklí kocour,
Když mu vlak přejede pazour.

Ocasem se služka dusí,
Nevyndává ho však z pusy.
Zadkem háže, vzpíná tělo,
Gazda má už mokré čelo.

Pak podle všech pravidel,
Dal jí hadru pod prdel.
Nemohla se dočkati,
Až ji začne mrdati.

Nedočkavý gazda šílí,
Poplete však při tom díry.
Služka křičí z plna hrdel,
Natrhls mi vole prdel.

Hned však chybu napravil,
Aničce se omluvil.
Ta roztáhla řádně nohy,
Cítila ho u dělohy.

Blána praskla, Anča mlaskla,
Prdla si a hekla, jako Dunaj tekla.
Přece gazda pravdu měl,
Když mně tohle vyprávěl.

Byli z toho tak veselí,
Že se octli v posteli.
A pak jako vážní herci,
Mrdali dál na koberci.

Pak pár čísel v komoře,
Skončili to na dvoře.
A tak šťastně spolu žili,
Zpívali a souložili.

Za to její milování,
Stala se pak jeho paní.
Dalo jim to ale fušky,
Než sehnali nové služky.

Jenom jednou v měsíci,
Musela mu odříci.
Teď to nejde miláčku,
Mám tam rajskou omáčku.

Divili se jak čas letí,
Dětí měli jako smetí.